Od člověka pravěkého k člověku jadernému

doc. Ing. Ivan Štoll, CSc.

V dějinách lidstva jsou dva velké mezníky, které daly člověku značnou moc nad přírodou v podobě vydatných zdrojů energie. Prvním mezníkem byl vynález rozdělávání a používání ohně kdysi v pravěku, druhým uvolnění jaderné energie v roce 1942. Mezi těmito dvěma událostmi se rozvíjela fyzika jako základní věda o přírodě a jejích zákonitostech.

Počátek klasické fyziky jako vědy založené na experimentech a matematické teorii, která své výsledky uplatňuje v technické praxi, spadá do roku 1600. Tehdy došlo k úplné explozi vynálezů nových přístrojů a experimentálních metod a začala se rozvíjet nejen mechanika, ale i nauka o elektřině a magnetismu, optika, termodynamika a atomismus. Zásadním krokem byl vynález zákona zachování energie, který vlastně propojil všechny oblasti fyziky dohromady.

Na prahu 20. století se zrodila moderní fyzika, kterou poznamenala kvantová teorie, speciální a obecná teorie relativity, atomová a jaderná fyzika. Fyzika se sice stala nenázornou a těžko pochopitelnou, ale zato umožnila proniknout do oblasti mikrosvěta a do kosmu. Kam se bude fyzika ubírat dál, jaké budou její další mezníky a co od ní můžeme očekávat?