Co bychom měli vědět o znečištěném ovzduší

Severní Čechy patřily od sedmdesátých let k nejznečištěnějším oblastem Evropy. Vliv ovzduší na vyšší výskyt novorozenců s vrozenou vývojovou vadou byl nejdříve pozorován v okrese Ústí n. L., později i v okrese Děčín. Problémy však začaly být řešeny až se změnou politického systému v listopadu 1989. Proto byl v r. 1991 přijat „Program Teplice“ s cílem objektivně zjistit, jaký je vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace. V rámci Programu Teplice bylo v devadesátých letech prokázáno, že zlepšení kvality ovzduší v pánevních okresech Severních Čech významně přispělo ke snížení zejména kardiovaskulární úmrtnosti. V současné době je nejznečištěnější oblastí v ČR Moravskoslezský kraj, koncentrace benzo[a]pyrenu (B[a]P) jsou nejvyšší v EU.

Tato zátěž se projevuje ovlivněním výsledků těhotenství, zvýšenou nemocností dětí zejména předškolním věku, zvýšenou kardiovaskulární nemocností i ovlivněním genetické informace. Důsledkem současného znečištění ovzduší je nepříznivé ovlivnění zdravotního stavu exponované populace i v příštích desetiletích, např. funkční změny u novorozenců se projeví zvýšenou nemocností na kardiovaskulárním onemocnění až ve středním věku, tj. cca až za 50 let, i zvýšení výskytu mutací přenášených do genetického materiálu příštích generací. Můžeme hovořit o časované bombě, kdy neřešení současných problémů může znamenat v příštím období významné ekonomické náklady na nemocnosti a hospodářské ztráty plynoucí z této nemocnosti.